Bardejov Tour Slovakia 2004 => Rachot Banda + Johnie Walker Band
CZ Folk - Country - Bluegrass muzika z Krakonošova

[ komentář k festivalu převzatý z www.folk.sk ]

Můj milý cestníčku aneb jak jsme to viděli my - část I.

Čtvrtek 10.06.
03,45 ráno - nabíráme první muzikanty a vyrážíme na sraziště do Jičína.
04,00 - expedice Bardejov Tour Slovakia 2004 vyráží směr Slovensko
05,30 - čerpačka Slovnaft u Svitav - nabíráme kameramana výpravy, semilské expediční vozidlo bloudí ztraceno v mlze a špatně označené objížďce :o)
08,30 - Rožnov pod Radhoštěm - otrávený místní taxikář nám dělá první společné foto, Mrca snídá svých 20 řízků z domova (ostatním tečou sliny) a členové turnovského expedičního vozidla kupují druhou lahev slivovice.
08,50 - jsme na Slovensku, čeští celníci nikde, slovenští chtějí vidět pasy, což je přijatelnější, než kdyby chtěli nechat dýchat do balonku posádku turnovského expedičního vozidla...
10,00 - čerpačka ESSO Vrútky - přistupuje náš bodyguard a členové turnovského expedičního vozidla kupují třetí lahev slivovice, kterou vzápětí málem nechávají zapomenutou na pultu. Hodná strážkyně WC nás nechává vejít a použít i za české peníze. Konec konců, je to takové malé EUR, tak co...
12,10 - Tatry na dlani, škoda, že jsme zapomněli lyže, sněhu je tam dost, což je ale některým členům expedice úplně jedno, pro ně den už skončil :o) Semilské expediční vozidlo nás předjíždí a ujíždí, aby vzápětí opět bloudilo v kopcích a dálničních odbočkách kdesi u Kežmaroku...
12,30 - šťastné shledání na domluvený oběd v Salaši ve Staré L'ubovni. Vynikající halušky se vším možným, leč příšerná obsluha, která nás odmítala zkasírovat každého zvlášť. Jiný krav, jiný mrav.
14,00 - vyrážíme do kopce (což někteří málem nepřežili) na L'ubovnický hrad, který se z dálky zdál malý, ale překvapil nás svojí rozlohou i historií. Nejzajímavější nám přišla historka, kdy hradní pán dal zamúrovat vchod do pivárně. Pravdou je, že od té doby hrad historicky prokazatelně chátral. No bodejď by ne, když zazdí vchod do pivovaru! Chudák slečna sprievodkyňa nám nakonec sdělila, že už měla i horší výpravy a tak jsme ostudu dělali vesele dál.. Právě zde se zrodila hláška celé expedice, když nás slečna poslala do sklepení se slovy:"...davajte pozor, lebo schody sú staré a zlomstavé." Kapelní lingvisté si marně lámali hlavy, co že to slovo znamená a patřičně nahlas svoji nevědomost dávali najevo ("tak takové zlomstavé schody som veru ešče nevidzel"). Teprve cestou z hradu nám došlo, že šarišsky zadrmolila: schody jsou V ZLOM STAVE... Inu tak, milé děti.
18,00 - konečně příjezd do Bardejova a připojení se zbylých dvou členů expedice, kteří zdárně vylezli na a slezli z tatranských štítů - jsme komplet. Pravda, náš příjezd do centra města sledovala a majákem problikla Polícia SR (Petr byl naštěstí ve střešním okénku turnovského expedičního vozidla tak zaklíněn, že asi fakt vypadnout nemohl), ale milé přivítání a ubytování už proběhlo v rámci daných možností a aktuální promilové situace v klidu. Večer jsme šli ještě na Šariš, ale nástroje zůstaly mimo hru.

turnovské expediční vozidloRožnov pod Radhoštěm
svačinkafoto z WC na památku
asi Tatry :o)smrtící výstup na hrad
pod hrademu zazděného pivovaru
kdo je průvodce ???

Můj milý cestníčku aneb jak jsme to viděli my - část II.

Pátek 11.06.
Bardejovské ráno nebylo příjemné, ale deštivé a pošmourné. Původně zamýšlený výlet do nedalekého Polska či do místních kúpelí jsme zavrhli právě kvůli všelijakému počasí. Zjistili jsme, že polovině z nás nefunguje mobil :o) a protože bydlíme na čtyřech různých místech, bude problém se domlouvat co, kdo, kde, s kým a jak.
Nakonec jsme se, ti co vstali, sešli v zahradě "S", kde se na druhý den bude festiválek konat a procvičili se ve snaze pomoci klukům z Doliňáků coby pořadatelům v logickém i nelogickém myšlení a schopnosti kombinovat. Zadání bylo jednoduché - sestavit šest přístřešků. Klasika -bílá, většinou už dost potrhaná plachta a konstrukce z různě dlouhých tyček. Nikdo z nás nestavěl tento hlavolam poprvé, ale i tak se dá zabít spousta času, navíc v dešti. Ale s borovičkou, pravda. Kdo ví, možná právě proto se to nakonec podařilo.
Stihli jsme i zvukovou lahůdku na ochozu kostelní věže s nádherným výhledem na historický střed města, když zvon odbíjející poledne rozechvěl podlahu pod našima nohama. I profesionálně postižení muzikanti (rozuměj hluší) potvrdili, že to byl rachot. Faktem ale taky je, že jsme docela dost zariskovali, protože 200 kamenných točitých schodů opět málem nepřežili dva členové expedice...
Mezitím na náměstí za střídavého deštíku a sluníčka vyrostlo pódium, krásným historickým náměstím se začaly procházet postavy v dobových krojích a my ke svému překvapení zjistili, že se něco děje. To něco byly každoroční Hry rytiera Rolanda, kterýžto je patronem města. Bohatý kulturní program včetně šermýřských soubojů, dobových módních přehlídek a soutěže v pití piva, jsme sledovali po částech na střídačku s posedáváním v místních útulných hospůdkách.
Soutěže v pití piva se (jak jinak) zúčastnil i náš zástupce, leč neúspěšně. Po těch litrech jehličí a minimu spánku to tam nějak neklouzalo. Pokusil se tedy alespoň utéct se sudem piva :o) a překřičet náměstí bez mikrofonu. To první se mu nepovedlo a to druhé mělo za následek ztrátu hlasu, což jsme v tu chvíli ještě netušili. Večer gradoval na náměstí koncertem rockové kapely Desmond a my se slezli v hospodě U Sendyho, kde bylo domluvené hraní. Bylo plno a na první pohled a poslech to vypadalo, že hrát tady bude naprostý nesmysl, ale když se podařilo vypnout jukebox, vše se v dobré obrátilo. Nakonec se z toho vyvrbil slušný český session s vydatnou pomocí domácích posluchačů pod taktovku JWB, RB s chutí dělala křoví, rytmickou sekci a kaziče nacvičených vokálů :o) Kdo chtěl - hrál, kdo nechtěl - pil, někdo vyměnil tričko za 10kg klobás. Spát se šlo pozdě nebo vůbec...

počáteční nadšenínásledná zoufalost
náměstíradnice
kostelsoutěž
Petr zdrhá s pivemšermíři

Můj milý cestníčku aneb jak jsme to viděli my - část III. a poslední

Sobota 12.06.
Sotva jsme se stačili probrat z páteční noci, odbilo poledne a bylo potřeba se přesunout na místo činu. Každý podezřele raději opatrně usrkával kofolu a RB řešila co bude hrát, protože se potvrdila Petrova němota, hlasivky nepřežily náročnou sobotu...tím se nám totálně rozpadl pracně připravovaný repertoir a nastala nám ne cizí improvizace, která nás opět nezklamala :o) V Bardejove to vždy vypadá, že nemůžou přijít žádní diváci, ale počáteční dojem je naštěstí vždy matoucí a lidi nakonec přijdou, což je moc dobře.
Počasí se umoudřilo, voněla borovička, klobásky, pečené maso a festiválek začal. O jednotlivých vystupujících se píše ještě níže z pera domácího zpravodaje (ALE milý Slimáku, nás bylo na podiu jen 5 a J.W.Band by tě za prvky country taky nejspíš hnali...), tak snad jen pár silnějších dojmů a zážitků. MLOCI - slovenská obdoba Lokálky, pohodoví maníci a srandisti, čili naše krevní skupina. Naprostá bomba - HELENINE OČI !!! Pro představu, slovenský Semtex :o) Nedá se popsat, musí se slyšet a hlavně vidět. Jestli Petrovi zbyl nějaký kousek hlasu, dořval ho právě teď. Oproti tomu nádherné folkové pohlazení byla Bobova diéta - suprově zahrané, nádherně zazpívané.
Po oficiálním programu vypukl tradiční country bál, kde zahráli znovu Mloci, my a J.W.Band. A právě zde došlo k přelomové události, kdy při hraní JWB k "opuštěným bicím" zasedl nejmenovaný bubeník a doprovodil bluegrassový JWB na bicí. Eva se smála, Kamil zuřil, Tomáš se křečovitě usmíval, Rachot Banda byla mrtvá smíchy, nadšeně skandovala a vše točila na kameru. Pravdou je, že bubeník nebyl úplně střízlivý a ač na bubny uměl, nedokázal už 100% rozpoznat kdy se to hodí a kdy ne. Nakonec ho pořadatelé uklidili a JWB dohrál po svém. ALE-Evo+ Kamile+ Tomáši, tak úžasně zahrané "Sbohem lásko" od Matušky jsem ještě neslyšel !!! (samozřejmě v tu chvíli žádná kamera neběžela...)
Tady by se asi patřilo skončit s cestníčkem. V neděli rychlé rozlučovací návštěvy a cesta domů...



Reportáž převzatá z www.folk.sk

Bardejov... krásne mestečko na východe nášho malého Slovenska. Uprostred renovovaného námestia stojí najstaršia renesančná budova (radnica) v Strednej Európe, ktorej fasádu zdobia vytesané podobizne konšelov a radných spolu s jedným holým zadkom, nakoľko miestni radní odmietli kamenárovi zaplatiť plný honorár. Slovenská vlastnosť - škodoradosť fungovala už aj v stredoveku :-). Toľko miestna povesť... 12.júna roku pána 2004 sa v Letnej záhrade "S" na priedomí mestského múzea konal už štvrtý ročník prehliadky country interpretov z blízkeho i ďalekého okolia - Country Bardejov 2004.

Podľa organizátorov prehliadky počasie prisľúbil miestny meteorológ. Bol som v okolí Bardejova tri dni pred prehliadkou a neveril som, že upršané počasie ustúpi vôli jedného šamana. Mýlil som sa. Tesne pred začiatkom prehliadky, ktorá sa začala s miernym sklzom, lúče slnka prekonali bariéru mrakov a celej prehliadke dominovalo výsostne letné počasie a dobrá nálada.

Prehliadku odštartovali Mloci z Prešova. Čo povedať ku kapele, ktorá už 20 rokov šíri zábavu a smiech nielen v Prešove, ale po celom Slovensku a priľahlých krajoch? Tradične pestré kostýmy, nadupaná muzika a nezameniteľná šariština musela každého presvedčiť o tom, že Mloci prosto vedia. Notoricky známe hity striedali s novými pesničkami a prepletali veselými prekáračkami a vtipmi. Však kto by sa nepridal? "Jaj ci božuš dze máš koňa..." A 40 minút "povoleného" limitu ubehlo ako voda. Ako druhá formácia nastúpila na pódium prešovská kapelka Interval. Predviedla pekne zvládnuté "nedvědovky", oživené ženským vokálom. Tretí v poradí vystúpil na pódium pesničkár Slimák z Bratislavy. Viete, ako sa to povie po šarišsky? Šlimak. :-) Ďalšia kapela na pódiu bola zahraničný hosť z Lomnice nad Popelkou (CZ) Rachot banda. Ostrieľaná šestka "pardov" spoza hraníc nám zahrala skvele zvládnutú českú klasiku (Hop trop, Ryvola, etc.) Tempo a hudba pritvrdila a na pódium nastúpila zostava Octopus z blízkej obce Marhaň. Hmm. Veľmi dobre zahrané rockové klasiky od G. Moora, Cream. Ale že by to bolo F&C??? No nebuďme malicherní. Ako ďalší, opäť hostia spoza rieky Moravy J.W.BAND. Pokračovali v nasadenom štýle, ale, našťastie, ich repertoár obsahoval už aj prvky country. Ako predposledná skupina vystúpila prešovská alternatívna punk-folková formácia Helenine oči. Veľmi svojrázna skupina so zvláštnym zmyslom pre humor konečne dostala do varu miestne publikum a bez niekoľkých prídavkov ich fanúšikovia z pódia nepustili. V pomaličky nastupujúcom šere desiatky ľudí pred pódiom spievali spolu s kapelou: "Trim sebe teho šaľeneho psa..." A čo by to bolo za festival, keby nenastali organizačno-technické zmeny? Miesto prešovskej kapely Hrdza, ktorá sa pre umelecké povinnosti nemohla do Bardejova dostaviť, prišiel viac ako príjemný záskok z Košíc - Bobova diéta. (Ale stále bez Boba). Bravúrne zvládnuté vystúpenie s nadpriemerne spievajúcou Tinkou úprimne roztlieskalo publikum, ktoré si vyžiadalo ďalšie prídavky. Skvelý dramaturgický ťah bol bodkou za príjemne skultúrnenou sobotou na prehladke Country Bardejov 2004. Po krátkej prestávke odštartovali Mloci country bál ktorý pokračoval až do neskorých večerných hodín.

O rok opäť dovidzeňa...

Slimák